XIV., XV.
14. OSOBNÍ DOVĚTEK
Ve druhé kapitole jsem čtenáře varoval, že porozumění pěti jazykům lásky a mluvení primárním jazykem vašeho partnera může jeho nebo její chování radikálně proměnit. A teď se ptám: „Co si o tom myslíte vy sami?“ Poté, co jste přečetli všechny ty stránky, vstoupili do životů několika dvojic a zase z nich odešli, navštívili jste vesnice a velká města, seděli se mnou v mé kanceláři a mluvili s lidmi v restauracích... Jaký je váš názor? Mohly by tyto příběhy změnit i vaše manželství? Co by se asi stalo, kdybyste objevili primární jazyk svého partnera a začali jím pravidelně hovořit?
Ani vy ani já nebudeme na tuto otázku znát odpověď, dokud to nezkusíte. Vím, že mnoho manželských párů, které slyšely o jazycích lásky na mých seminářích, tvrdí, že rozhodnutí se pro lásku a komunikace s partnerem v jeho primárním jazykem, proměnilo jejich manželství. Když si partneři ve svých vnitřních potřebách vychází vstříc, vytváří tak atmosféru, ve které jsou oba schopni mnohem efektivněji čelit nejrůznějším problémům. Každý z nás vstupuje do manželství s jinou povahou a jinou minulostí. S sebou přitom neseme emocionální závaží. Přicházíme do manželství s rozdílným očekáváním, rozdílným přístupem k řešení mnoha problémů a s rozdílným názorem na to, co je v životě důležité. Každé zdravé manželství musí dát těmto odlišnostem prostor. Není nutné, abychom měli na vše stejný názor, ale musíme se naučit k našim rozdílům přistupovat tak, aby nás nezačaly rozdělovat. Páry, jejichž citové nádrže jsou prázdné, mají tendenci hádat se a uzavírat se do sebe. Někteří mají v hádkách sklony k verbálnímu nebo fyzickému násilí. Když je ale citová nádrž lásky plná, jsme schopni vytvářet přátelské ovzduší, ve kterém je patrná snaha porozumět i přijímat rozdíly a řešit problémy. Jsem přesvědčen, že žádná jiná konkrétní oblast manželství neovlivní tak jako vycházení vstříc emocionálním potřebám.
Schopnost milovat, zvláště když vás váš partner nemiluje, může některým připadat nereálná. Pro takovou lásku si zřejmě budete muset jít do duchovní oblasti. Před mnoha lety, když jsem sám čelil manželským problémům, jsem začal hledat Boha. Jako antropolog jsem byl zvyklý zabývat se fakty. Rozhodl jsem se sám na vlastní pěst vypátrat kořeny křesťanské víry. Zkoumal jsem historické záznamy Kristova narození, života, smrti a vzkříšení a najednou jsem Jeho smrt uviděl jako výraz lásky a Jeho vzkříšení jako jedinečný důkaz Jeho moci. Stal se ze mě přesvědčený křesťan. Odevzdal jsem Mu svůj život a zjistil, že je to On, kdo v nás duchovní energií živí lásku, i když není opětována. Chtěl bych vás povzbudit k tomu, abyste se rozhodli začít také pátrat po tom, který, když umíral, modlil se za ty, kteří Jej zabili: „Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí.“ Neexistuje větší důkaz lásky.
Vysoký počet rozvodů v naší zemi svědčí o tom, že mnoho manželských párů žije s prázdnými citovými nádržemi lásky. Vzrůstající počet adolescentů, kteří utíkají ze svých domovů a často se dostávají do konfliktu se zákonem, naznačuje, že mnoho rodičů, kteří se upřímně snažili dávat dětem svou lásku najevo, k nim nemluvili správným jazykem. Věřím, že obsah této knihy by mohl manželství a rodiny v naší zemi pozitivně ovlivnit.
Nepsal jsem tuto knihu jako vědecké pojednání, které by mělo najít své místo v knihovnách vysokých škol a univerzit, přestože doufám, že učitelům sociologie a psychologie by mohla pomoci v kursech týkajících se manželského a rodinného života. Nepsal jsem tuto knihu pro ty, kteří se zabývají manželstvím jakožto předmětem bádání, ale pro ty, kteří v manželství žijí, kteří poznali, co je to být zamilovaný, uzavřeli manželství se vznešenými cíly o svém nekonečném vzájemném štěstí, ale pod tíhou každodenní reality hrozí jejich snu zhroucení. Mám naději, že tisíce těchto dvojic svůj sen nejen znovu oživí, ale najdou i cestu k jeho uskutečnění.
Sním o dni, ve kterém budou mít manželské dvojice této země neomezené možnosti ke konání dobra pro jiné, o dni, ve kterém manželé a manželky budou své životy žít s plnými citovými nádržemi lásky a budou se snažit dosáhnout maxima svých možností za sebe jako za jednotlivce i za sebe jako za dvojici. Představuji si den, ve kterém budou děti vyrůstat v domovech plných lásky a bezpečí, kdy budou svou energii vynakládat na vzdělání a službu ostatním, spíše než na hledání lásky, kterou nenašly doma. Přál bych si, aby tato stručná kniha zažehla plamínek lásky ve vašem manželství a v manželstvích tisíců dalších dvojic, jako jste vy.
Kdyby to bylo možné, rád bych tuto knihu předal osobně všem manželským párům v této zemi a řekl, „Napsal jsem ji pro vás. Doufám, že změní váš život. A pokud ano, dejte ji prosím přečíst někomu dalšímu“. Protože já to udělat nemohu, byl bych velmi rád, kdybyste výtisk této knihy mohli věnovat členům vaší rodiny, vašim bratrům a sestrám, vašim ženatým a vdaným dětem, vašim zaměstnancům, přátelům z občanských sdružení nebo z církve či synagogy. Kdo ví, možná, že nám všem se může tento sen splnit.
Poznámky k textu:
Kapitola druhá
Kapitola třetí
1. M. Scott Peck, The Road Less Travelled, New York: Simon & Schuster, 1978 str. 89-90 (česky: Nevyšlapanou cestou).
Kapitola čtvrtá
Kapitola sedmá
Kapitola osmá
Kapitola dvanáctá
název: Pět jazyků lásky
autor: Gary Chapman
verze: 2012.05.09
OCR: em