Úvod, Lemanův zákon č. 7
Můj přítel Neil Clark Warren vypráví zábavný a zcela běžný příběh z dětství. Když mu byly tři roky, podala mu maminka namydlenou
žínku a řekla mu: „Umyj si to."
Neil si pomyslel: Jaké „to"? Vím, kde mám loket, vím, kde mám koleno,
dokonce jsem našel i důlek pod ramenem, kde mám ale „to"?
Neil neprožil nic neobvyklého. Většinu matek přivádí sexualita jejich
synů do rozpaků. V důsledku toho se manžel pravděpodobně
o sexualitě dozví od někoho jiného dříve než od manželky - což může
mít velmi neblahé následky.
Joeyův nejlepší kamarád
Jde o skutečnou událost: Mladá maminka koupala svého tříletého
synka. On se na ni podíval a řekl: „Mami, miluji svůj penis."
Mladou maminku to zneklidnilo, a tak se pustila do výkladu o anatomii:
„Víš, drahoušku, když nás Bůh stvořil, dal nám lokty a prsty
a kolena a uši a chodidla - a každá z těchto částí je stejně důležitá
jako všechny ostatní."
Chlapec nic neříkal a trpělivě naslouchal maminčině přednášce
o divech lidského těla. Když skončila, řekl: „Mami, stejně mám penis
nejradši."
Když je mu pak osm či devět, začne o sexu hodně přemýšlet. To ale
neznamená, že o něm hodně mluví. S postupujícím věkem se to však
dramaticky změní - zpravidla někdy mezi jedenáctým a třináctým
rokem.
Co se to tedy opravdu odehrávalo v mysli vašeho manžela, když
byl malý chlapec? Můžeme začít tím, že většina chlapců je fascinována
svým penisem. A proč také ne? Penis může přinášet tu největší
slast, ale i tu nejhorší bolest - když do něj chlapce někdo udeří.
Pravidelné tělesné procesy vyžadují, aby chlapec penis uchopil několikrát
za den. Vždycky tam je - malý společník, s nímž se setkává
každý chlapec. Několikrát za den se na něj podívá a obvykle si s ním
hraje.
Penis ovšem rovněž představuje sexuální časovanou bombu, která
vybuchne někdy mezi desátým a patnáctým rokem života. Od
toho okamžiku se váš manžel stal velice sexuální bytostí. Vás jako
ženu v tomto věku hoši pravděpodobně sexuálně přitahovali; vašeho
manžela ale neuchvacovaly představy dlouhých procházek
v parku. Naopak, fascinoval ho pouhý pohled na čouhající ramínko
podprsenky nebo zcela nenápadné linie kalhotek pod sportovním
úborem.
Časovaná puma vybuchla při první noční poluci. Noční poluce jsou
zpravidla doprovázeny velmi erotickými sny. Ano, je to tak - přestože
váš manžel byl ještě chlapec, začal mít nechtěné erotické fantazie! To
se dělo bez ohledu na jeho morálnost či nemorálnost. Já jsem jako
mladý muž nikdy nevyhledával pornografii, ale i bez jakékoli vnější
stimulace si velice dobře pamatuji svůj první erotický sen (někdy
dokonce toužím po tom, aby se mi zdál ještě jednou). Pro chlapce
v tomto věku je normální, že se jim zdají sny o sexu s dívkou téhož
věku nebo se starší ženou. Váš manžel nemohl tyto sny ovládat a není
důvod, aby se za ně styděl. Většina chlapců vyrůstajících v křesťanských
rodinách se za ně však stydí. Jejich matky si totiž nedokáží
představit, že by přemýšlení o sexu v tomto věku mohlo být nevinné.
Vyvolávají tedy ve svých synech pocity viny za jakýkoli projev zájmu
o toto téma.
Lemanův zákon č.7:
Sexuální probuzení vašeho manžela nesouviselo s morálkou. Souvisíš jeho hormony. Chlapcovamorálnost bude mít vliv na to, o čem přemýšlía jak se chová, nemůže ale zabránit tomu, aby
sex výrazně neovlivňoval jeho život.
Matka, která není zasvěcena do tajemství, co může napáchat testosteron,
zpravidla těžko chápe, jak velmi sexuální bytostí může
její syn být. Když se rozvíjela sexualita vašeho manžela, nebyla jste
u toho. A přece se již tehdy utvářel jeho postoj k vám jakožto jeho
manželce. Pochopte: Jediná „žena" ovlivňující jeho život v době, v níž
se sexuálně probouzel, se jeho sexuality buď bála, nebo se na ni hněvala.
Matka vašeho manžela v něm mohla vyvolávat pocity hanby.
To ho vedlo k tomu, aby svou sexualitu skrýval. A dnes váš manžel
podobně skrývá svůj sexuální zájem. Má totiž stejné obavy - že ho za
jeho nemírnou sexualitu budete zesměšňovat nebo že v něm budete
vyvolávat pocity hanby. Říká si: Ženy jsou prostě takové.
Někdy v tomto období začal váš manžel masturbovat. My psychologové
rádi upozorňujeme na to, že podle průzkumů 96 procent
chlapců masturbuje - a čtyři procenta lžou! Není to nic zahanbujícího
- je to přirozená součást dospívání. Z mé vlastní zkušenosti
s klienty i z četby různých průzkumů vyplývá, že průměrný chlapec
masturbuje obden. Někdy to může být z různých důvodů i častěji.
Pokud pominou vnější napětí, chlapec se zpravidla vrátí k normálu
a masturbuje čtrnáctkrát či patnáctkrát za měsíc.
Asi jste netušila, že je to tak často, že?
Frekvence může stoupnout ze dvou důvodů. Jedním z důvodů
může být, že matka toto jednání spojí s náboženským zahanbením.
V takových rodinách se chlapec zoufale snaží to nedělat, ale pochopitelně
na to mnohem více myslí. V manželství pak bude patrně zakoušet
mnohé sexuální frustrace - nejčastěji předčasnou ejakulaci.
Pokud má váš manžel tento problém (a občas ho mívá přes třicet procent
mužů), víte, že to dokáže v posteli vést k mnoha reklamacím.
Druhým důvodem může být přesexualizovaná domácnost, kde je
volně k dispozici pornografie a kde chování určují nestřídmí a nemorální
rodiče. Dospívání v takové rodině rovněž vede ke zvýšené
masturbaci. Pokud manžel vyrůstal v podobném prostředí, patrně
se na ženy začal dívat jako na hračky, jež poskytují slast, a ne jako na
bytosti, kterým slouží, jichž si váží, o něž se stará a kterým projevuje
úctu.
Opět se vracíme k vyváženosti. Jsem přesvědčen, že musíme učit
chlapce sebeovládání, aniž bychom v nich vyvolávali pocit viny za
něco, co je v podstatě nevyhnutelné. Je rozdíl, zda říkáte chlapci, že
není správné jet rychleji než 130 km za hodinu, nebo zda mu říkáte,
že nesmí jet nikdy víc než padesátkou. První je správná a rozumná
rada, to druhé je prostě nesmyslné.
Jednou mi volala velmi zneklidněná mladá žena. Věděl jsem, že
vyrůstala ve velice konzervativním křesťanském prostředí a že spolu
se svým snoubencem vážně uvažovala o misijní službě. Jednou pozdě
v noci se jí její budoucí manžel svěřil, že po léta zápasil s masturbací.
Tato mladá žena mi volala ve velké tísni - domnívala se, že muž, do
kterého se zamilovala, je vlastně tajný deviant. Vůbec netušila, čeho
jsou chlapci schopní.
Velmi jemně jsem se jí snažil vyložit, že pokud čeká na muže, který
nikdy nemasturboval, měla by raději počítat s tím, že zůstane dlouho
svobodná - a možná do konce života!
Dlouhý proces
Jedním z největších vtipů v moderním vzdělávání je koncept sexuální
výchovy na školách. Netvrdím, že sexuální vzdělávání do tohoto
prostředí nepatří. Sám jsem o sexu na několika školách mluvil. Jen mi
připadá směšná představa, že sexuální výchova může být záležitostí
týdenního, dvoutýdenního či třítýdenního kurzu.
Prospěšná sexuální výchova musí probíhat průběžně. Nejde
o přednášku či o sérii přednášek. S dětmi je třeba neustále hovořit
o rozdílu mezi muži a ženami a je nutno s tím začít již v raném dětství.
A je třeba s nimi hovořit i o životě vůbec. Není příliš pravděpodobné,
že by váš manžel prošel podobnou sexuální výchovou. A také
není pravděpodobné, že se sexuální výchově věnoval jeho nejlepší
učitel.
Nyní se na celou záležitost podívejme prakticky. Kdo je tou nejlepší
osobou, jež by měla s chlapci hovořit o sexu? Většina lidí odpoví bez
váhání: „Vlastní otec." Nu, já nejsem většina a tento názor nesdílím.
Osobně hlasuji pro matku.
Ve své knížce Na otci záleží (Návrat domů, Praha 2008 - pozn. red.)
jsem mnoho tatínků šokoval tvrzením, že otcové by se měli věnovat
sexuální výchově svých dcer. Kdo ví lépe, co muž potřebuje, než
právě muž? A kdo dokáže chlapci lépe vysvětlit ženský pohled na
sexualitu než jeho matka? Vždyť malý Joey už přece ví, jaké to je mít
penis! Neví však - a touží to vědět - jaké to je mít dvě ňadra, jak holky
berou kluky a jak se má chovat k druhému pohlaví, aby se při tom
neznemožnil.
Co se týče sexuální výchovy, měly by se jí ujmout matky a otcové
by se měli připojit. Matka se může tvářit, jako že noční poluce
neexistují. Nejmoudřejší postoj to ale není. Pro chlapce je mnohem
zdravější, když ví, že matka může uvolněně mluvit o tom, že nás Bůh
stvořil jako sexuální bytosti.
Nechci tvrdit, že takové hovory jsou snadné. Pro mě nejsou o nic
lehčí než pro kohokoli jiného. Vzpomínám si na šok v dceřině obličeji,
když zjistila, co táta s mámou dělá. Pamatuji si, jak se mě osmiletá
Hannah ptala: „A tati, ty to opravdu děláš?"
„Jen pětkrát, miláčku, jen pětkrát." (Mám pět dětí.)
Nicméně pokud se maminka uvolní a může se svým synem hovořit
i o těchto záležitostech, poskytne mu neobvykle dobrý a bezpečný
start do života. Může uvést Joeye do světa vzrušení třeba tím, že mu
řekne: „Ty si možná myslíš, že je legrace chytit děvče ve škole za prso.
Jenže ono to bolí a je to hrozně surové. Dívce se něco takového ani
trochu nelíbí." Jistě, devadesáti procentům žen a dívek je to jasné.
Pamatujte však, že devadesát procent chlapců v Joyeově deváté třídě
by bylo nadšených, kdyby se k nim zezadu přiblížila nějaká dívka
a chytla je za penis!
Kdybych měl ve zvyku se sázet, mohl bych vydělat dost peněz
v sázkách, že takového poučení se vašemu manželovi nikdy nedostalo.
Naopak - váš manžel i jeho matka pravděpodobně oba předstírali,
že slovo masturbace neexistuje.
Je-li toto jednání spojeno s hanbou, vinou a odsouzením, naučí se
chlapec skrývat svou sexualitu. Bude se domnívat, že ženy jeho sexuální
pudy považují za hanebné, hrozné a zlé. Pokud si ale myslel
něco takového, jak asi bude prožívat zdravou a posvátnou sexualitu
v manželství? Pokud si sex spojuje s hanbou a vinou, stal se z něj
patrně nezralý muž, který nachází slast v pornografii a chodí často
na striptýz. Sex mu nebude činit potěšení, nebude-li to nedovolený
a nečistý sex.
Možná řešíte právě takovou situaci. Popsal jsem vašeho manžela
a jeho matku, jako by stáli přímo přede mnou.
„Dobře, pane doktore Lemane," řeknete snad, „je-li tomu tak, co si
mám počít?"
V dalších kapitolách budeme ještě hodně hovořit o sexualitě
v manželství. Zde vám nabídnu jednoduchou radu o dvou slovech:
Přestaňte předstírat. Váš manžel projevoval od útlého dětství veliký
zájem o sex. Někdy šlo téměř o posedlost. Nijak se to nezměnilo. Budete
o této věci mluvit se svým manželem otevřeně, nebo před ním
budete hrát a předstírat, stejně jako to dělala jeho matka?
Váš manžel musel překonat velkou překážku, totiž snižování
věku puberty. Děti dnes dosahují puberty dříve než kdy v dějinách
a tento trend pokračuje. Možná je to dáno správnou hygienou, lepší
zdravotní péčí a výživou. Může to být přirozený lidský vývoj. V každém
případě se Joey stává sexuální bytostí mnohem dříve, než tomu
bylo v dobách, kdy vyrůstali dědeček s babičkou. Maminka vašeho
manžela tuto bující sexualitu nechápala. Možná jí byl zaskočen i váš
tchán.
Skutečnost, že chlapci dospívají rychleji, vašeho syna hluboce
ovlivnila. Je to něco, s čím se jeho pradědeček nemusel vyrovnávat.
Musíme se poctivě vypořádat s potížemi způsobenými skutečností,
že puberta nastává mnohem dříve, než se mladí muži žení.2 Není to
tak dávno, kdy časový úsek mezi pubertou a vstupem do manželství
býval mnohem kratší. Mnozí chlapci dosáhli puberty až v sedmnácti
či osmnácti letech a ženili se o rok či dva později. V moderním
světě ale vznikla nebezpečná mezera, trvající deset až patnáct
let. Pubertu dnes chlapci prožívají již mezi dvanáctým a patnáctým
rokem života, zatímco mladí muži se zpravidla nezení dříve než
v pětadvaceti. Tak vzniká obrovská prodleva deseti a více let. Než
muž dostuduje, najde si dobré zaměstnání a stane se finančně nezávislým,
je mu téměř třicet. Pak má teprve pocit, že je ekonomicky
připraven založit rodinu. Jeho sexualita se však probudila již před
patnácti lety.
A tak jste si vzala mladého muže s dlouhou sexuální historií - přestože
mohl být panic. Se svou sexualitou zápasil od dětství. Prošel již
údolím zahanbení, posedlostí, rozkoší, extází i zmatkem - a pak jste
se objevila na scéně vy!
Možná se radujete z toho, že váš manžel vyrůstal v „dobré křesťanské
rodině". Nepodléhejte ale iluzi, že vše bylo zcela v pořádku.
Křesťanský psycholog a spisovatel Dr. Archibald Hart varuje:
Celá řada krásných, čestných a dobrých mužů zápasí s chtíčem,
s posedlostí sexem a s nutkáním k masturbaci. Začalo to sžíravými
pocity viny a hanby, jež se zrodily v letech dospívání...
Tato posedlost a nutkavost nepolevuje ani po letech šťastného
a sexuálně uspokojivého manželství. Může je odstranit jen tvrdá
a cílevědomá práce. Stojíme před výzvou, jak vést k sexuální
zdrženlivosti, aniž bychom vytvářeli neurotizující pocity
viny.
V důsledku prodlevy, o níž hovoříme, narůstá zájem o pornografii.
I váš manžel s ní pravděpodobně získal zkušenost.
Chlapci a pornografie
V této kapitole se věnuji důsledně jednomu tématu: Chlapci začínají
svou sexualitu vnímat v dosti nízkém věku. Ale u jejich matek tato
skutečnost vyvolává buď stud, nebo obavy. A tak tedy mlčí a chlapce
(který se mezitím stal vaším manželem) nechaly, aby se s touto věcí
vyrovnal sám, jak umí.
Když ale chlapce necháme napospas jim samotným, mají sklon
rozhodovat se špatně (četli jste někdy Pána much?). Místo rozhovoru
s rodiči, v němž by se jim v duchu lásky dostalo potřebného poučení,
si vyměňují čísla časopisu Playboy a vyprávějí si oplzlé historky. Potřebují
ukojit svou zvědavost - tak či onak.
Právě proto nabádám rodiče k tomu, aby se věnovali sexuálnímu
vývoji svých dětí. Není realistické očekávat, že chlapci nikdy nebudou
masturbovat. Očekávat, že budou masturbovat bez použití pornografie
a bez oddávání se nevhodným fantaziím ale realistické je. Rodiče
se potřebují naučit, jak chlapce neodradit nerozumnými zákazy, aby
je mohli vést k rozumné kázni.